Sport

Tenisový rok pomalu ale jistě skončil jak mužským tak ženským kalendářem a dále se bude pokračovat na zahajovacím grandslamu v lednu v Austrálii. Jaký byl ale rok pro tuzemský tenis? Nejprve je potřeba zmínit, že jsme měli dvě účastnice na závěrečném turnaji osmi nejlepších hráček okruhu WTA. Petra Kvitová sice nepostoupila ze skupiny, naproti tomu Karolína Plíšková uhrála semifinále. Prestižní akce v Šen-Čenu jen podtrhla konstantně dobré výkony obou hráček v uplynulé sezóně. Nebylo to ovšem jen o tomto silném duu. Životní sezónu si odbyla také Barbora Strýcová, která na světové nejproslulejším turnaji v Old England Clubu dokázala v singlu uhrát semifinále a v deblu se stala společně s Číňankou Hsieh absolutní vítězkou. Se stejnou kolegyní ukončila tažení nejlepších deblistek světa finálovou účastí na Turnaji Mistryň. Vedle těchto již velmi známých jmen se mezi elitu prodrala také mladá sestava v hlavním složení – Vondroušová Markéta, Muchová Karolína, Bouzková Marie a Siniaková Kateřina. Vše tedy svědčí o nadějné budoucnosti pro český ženský tenis, kdy v současné době máme v TOP 100 osm hráček. Jak jsou na tom ale muži?
Jak bylo předcházející tvrzení o nadějné budocnosti u žen veskrze pozitivní, v případě mužské části jsme na tom o poznání hůře. Nejlepší český tenista poslední dekády Tomáš Berdych, který byl dlouhodobým zástupcem v TOP 10 světového žebříčku, na slavnostním ceremoniálu Turnaje Mistrů v Londýně ukončil kariéru. Důležitý strůjce dvou vítězsví České republiky v Davisově poháru, je již stejně Jako Radek Štěpánek v tenisovém důchodu. Lukáš Rosol a Jiří Veselý jsou v dlouhodobém ústupu ze světové špičky a víceméně se již zúčastňují jen challengerových typů turnajů. Jistá jiskřička byla zažehnuta u mladých juniorů Tomáše Macháče, Jonáše Forejtka či Víta Kopřivy, ale ti se teprve aklimatizují na seniorský tenis. Tedy nezbývá než konstatovat, že v následujících letech budeme spíše fandit na okruhu WTA než ATP.

Ten první je spjat s odvěkou touhou člověka létat. Vynálezem letadla se mu to podařilo. Ovšem k tomu, aby mohl člověk nějakou dobu ve vzduchu setrvat, nemusí hned vlastnit letadlo. Ani v něm létat. Stačí si pořídit speciální padák a máme tu paragliding. Je to hodně podobné skokům z letadla, jen poněkud levnější, protože právě ta funkce letadla je zde poněkud zbytečná. Skáče se totiž z kopců, skal a vyvýšenin, stejně jako z převisů a výškových budov.
Bohužel jako jinde a ve všem nemůžete vzít padák, správně padákový kluzák a jít létat. Samozřejmě se to musíte naučit, vědět něco o stoupavých proudech a mít povolení na povolení a pilotní průkaz https://www.praha11.cz/cs/potrebuji-si-zaridit/vydavani-prukazu/obcansky-prukaz-aktualni-stav.html a pojištění a dalších několik věcí. Prostě i do tohohle musí zasáhnout někdo někde v kanceláři. Ale údajně to vše netrvá dlouho a když už pilotní průkaz máte (ano pilotní) tak můžete jít plachtit.
Badmintonje onen druhý sport. Napsal jsem oddechový, ale jen v tom případě, že jej nehodláte provozovat na té nejvyšší úrovni. Protože pak už je to jen dřina. Pokud neznáte, je to hodně podobné tenisu, jen se hraje opeřeným míčkem a síťka není při zemi ale zhruba ve výši hlavy. Úkol je jednoznačný, dostat míček na soupeřovu půlku hřiště tak, aby jej nemohl odpálit zpět na tu vaši. Rekreačně si prostě jen pinkáte, nanejvýš počítáte kolika úderů jste dosáhli bez přerušení hry. Proto je to hravhodná na dovolenou, a i pro děti, tedy respektive pro celou rodinu. Legrace je, když si ji zahrajete do kříže. Jen tak bez síťky a se stejným míčkem. Schválně to někdy vyzkoušejte, kdo dá více ran. Ale pozor, jen tím svým míčkem, ne tím druhým, tím se hra přerušuje.
Oba sporty jsou na jiném konci pomyslného žebříčku nebezpečnosti. O dalších sportech a podobných aktivitách si můžete přečíst zde https://www.onlinechlap.cz/sport/, jste-li ovšem alespoň trochu sportovní fanoušek. A to jsme tak trošku všichni ne?