Pythagorova věta zní …

Pamatujete si ještě ze základní školy Pythagorovu větu? Pomůcka, která nám umožňuje vypočítat délky stran pravoúhlého trojúhelníku. Kdo to ale vlastně byl ten moudrý a dodnes známý Pythagoras? Mnoho se toho o jeho životě neví. Podle některých indicií mohl být jeho otcem kupec. V době svého mládí cestoval Pythagoras po cizích zemích, zejména Babylonii a Egyptě.

§  Krátce poté, co se vrátil na svůj rodný ostrov Samos, který leží ve východní části Egejského moře, zmocnil se zde vlády tyranský vládce Polykratés a Pythagoras raději uprchl do Crotone v Kalábrii.
§  Tady založil filosofickou školu. Jeho škola a výuka byla trochu odlišná od těch, které navštěvovali žáci filosofa Sokrata a jiných myslitelů. Zatímco u těchto velikánů byla výuka spojena často s popíjením a žerty, Pythagoras žil se svými žáky v kázni a přísnosti.
§  Po nějaké době si získal i velký veřejný vliv. Když v jeho druhém působišti došlo k nepokojům, raději si opět sbalil a odešel do Metapontu u Tarenta.
Tím jeho cestování z politických důvodů končí.O tom, že byl i ve svém posledním působišti vážen, svědčí to, že po jeho smrti byl z jeho domu zřízen chrám bohyně Déméter. Tato bohyně je ochránkyní mateřství, sklizně a tajemství.
–         Zajímavé je, že mezi její symboly patří trojúhelník.
–         U ní to ale není geometrický útvar, nýbrž znak ženských genitálií.

Smrt v plamenech

Život v přísném řádu zřejmě Pythagorovi prospěl. Zemřel v opravdu vysokém věku devadesáti let. Některé prameny ho dělají dokonce ještě o osm let staršího. Každá mince má však dvě strany.
§  Zmíněný řád a přísnost ho nakonec ze světa sprovodily.
Do své školy zřejmě nepřijímal hned tak každého a jeden z žáků, kterého odmítl, se mu za to krutě pomstil. Ve vzteku podpálil dům, ve kterém Pythagoras učil své nejbližší žáky. Většina přítomných, včetně filosofa Pythagora, najde v plamenech svou smrt.